Kalendáře slouží nejen k informaci o dnech v týdnu či měsící, ale může být rovněž významným nositelem reklamního sdělení.Informace obsažené na papírových vizitkách lze typologicky rozčlenit podle obsahu na : • informace kontaktně osobní. U anglických mutací vizitek se zásadně nepíší tituly, u manažerských vizitek osobních se doporučuje pro zvýšení upamatovací schopnosti přidat také fotografie majitele vizitky. • informace kontaktně firemní. Na rubovou stranu vizitky se stále častěji tiskne také mapka zjednodušující ve složitějších případech cestu do sídla firmy.Z roku 1230 je znám dokonce kodex určující pravidla předávání psaných papírových vizitek a také první zásady obsahu sdělení na papírové vizitce. Tištěné papírové vizitky se objevují po vynálezu knihtisku r. 1456 Johanem Guttenbergem a lavinovitě se šíří od té doby s mohutnou akcelerací do světa.
Ručně psané papírové vizitky v Evropě zaznamenávají dynamický rozmach zejména od vzniku tzv. hanzovních měst, což byla obchodní a kupecká centra budovaná v pásmu od Německá až po Skandinávii a Rusko, ve kterých vznikají kupecké školy a kde se kupecké tržní informace sdělují adresně ve formě vizitek.Z roku 1230 je znám dokonce kodex určující pravidla předávání psaných papírových vizitek a také první zásady obsahu sdělení na papírové vizitce. Tištěné papírové vizitky se objevují po vynálezu knihtisku r. 1456 Johanem Guttenbergem a lavinovitě se šíří od té doby s mohutnou akcelerací do světa.Kalendáře dělíme na několik základních typů - nástěnné kalendáře, stolní kalendáře nebo kalendáře kapesní.
Podle tvaru otisku lze razítka dělit na: * čtyřúhelníková, * kulatá, * eliptická, * jiných tvarů...Razítka podnikatelů a jiných neúředních osob nemají z právního hlediska žádný speciální význam. Obecně razítko nemá platnost podpisu, podnikatel není povinen razítko mít a používat a otisk razítka nemá explicitně žádnou právní váhu, byť jeho používání může mít praktický význam jakožto vžitý úzus.Razítka podnikatelů a jiných neúředních osob nemají z právního hlediska žádný speciální význam. Obecně razítko nemá platnost podpisu, podnikatel není povinen razítko mít a používat a otisk razítka nemá explicitně žádnou právní váhu, byť jeho používání může mít praktický význam jakožto vžitý úzus.
Prvními razítky byly pečetní prsteny používané již v antice. Kovová pečetítka se od té doby používají dodnes. V dnešním slova smyslu je však účel razítek jiný.Podle technologie tisku se razítka dělí na: * klasická, využívající externí polštářek a nejčastěji dřevěnou rukojeť, * samobarvicí, s vestavěným polštářkem a mechanizmem pro samočinné otáčení textové desky. V klidu je textová deska otočena tak, že se dotýká polštářku, čímž se na ni nanese razítková barva pro další otisk. Vyměnitelný polštářek je obvykle vícevrstvý pro lepší kvalitu otisku a je napuštěn nevysychající razítkovou barvou. Samobarvicí princip využívají i paginovací razítka (jednobarevná/vícebarevná), * předbarvená, jejichž textová deska je přímo napuštěna razítkovou barvou. Jejich slabinou je zejména nemožnost datového otisku a malá životnost, * elektronická, využívající například ink-jet technologii, * slepotisková (reléfní), kdy papír je mechanicky prolisován. Tento typ nejlépe nahrazuje původní pečeť. Složitost výroby a trojrozměrný otisk zaručují vyšší ochranu takového dokumentu proti padělání. Někdy je slepotisk kombinován s barevným otiskem.edni z prvních, kteří vulkanizaci začali brzy používat, byli dentisté. Vulkanizované pryže používali k zhotovování otisků. K tomu si pořídili i speciální vulkanizér.
Název kalendář vznikl již ve starém Římě a souvisí se slovem měsíc. Kalenda - novoluní, bylo jedním z hlavních uznávaných nebeských úkazů v Římě. Druhá část slova kalendář je clare - prohlásit.U nás proběhlo přijetí kalendáře nejprve na Moravě (začátkem roku 1584) a poté v Čechách (v červenci 1584). Ovšem nekatolické země si na přijetí tohoto kalendáře počkali více než 200 let. Úplně poslední přijali tento kalendář Řekové a to až v roce 1923.Tradiční razítka měla dřevěnou rukojeť, nejčastěji z kvalitního dubového či smrkového dřeva, v současné době se častěji používají plasty, které jsou snadno omyvatelné v případné potřísnění razítkovací barvou, některá razítka mají i kovové tělo.Externími potřebami ke klasickému razítku jsou polštářek a razítková barva.
První pryžová razítka byla na světě a v roce 1880 byly zakládány první továrny na výrobu pryžových razítek. První obrázková razítka se objevila v roce 1919 a zasloužil se o ně Němec Kurt Schwatting.Papírová vizitka má svůj standardní formát o velikosti 90 x 50 mm. Tento formát je důležitý zejména proto, aby lidé mohli s vizitkami efektivně manipulovat.Vlastní pracovní část razítek tvoří gumové nebo polymerové štočky, na kterých je (nejčastěji leptáním - tvrzením polymeru, nověji gravírováním do gumy) umístěn text či jiné grafické prvky, avšak zrcadlově oproti požadovanému otisku. Štoček je připevněn k tělu razítka tvořícímu rukojeť, která umožňuje pevné uchopení razítka sevřenou dlaní.
s využitím zdrojů: wikipedia.cz, www.adpress.cz a www.razitkapraha.cz